Historie Bečovské botanické zahrady

Bečovská botanická zahrada a její historie

Ivo Tábor, Adam Baroš, Jiří Šindelář, Markéta Šantrůčková
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.vi.
Květnové nám. 391, 252 43 Průhonice

Úvod

Krajina Bečovska je ojedinělým příkladem kulturní krajiny s vlastní identitou, v níž se prolínají specifické krajinné prvky, výskyt zajímavých a ohrožených druhů rostlin a živočichů a doklady několika staletí kontinuální kulturní činnosti člověka.
Základní ráz krajiny je utvářen údolím řeky Teplá, poměrně hluboké údolí řeky a okolních potoků vytvořilo ojedinělé podmínky pro stavebně historický vývoj Bečova a jeho blízkého okolí.
Ráz krajiny byl utvářen postupně v napojení na činnost člověka a především ve vazbě na vývoj hradu a zámku a města Bečov nad Teplou.
Areál bečovské botanické zahrady je umístěn v ohybu řeky Teplé.
Prostorem protékal vodní náhon zásobující nejen mlýny za mostem, ale především parkový Korunní rybník.

Území Bečovské botanické zahrady mělo, v dnešní terminologii, dvě výrazná a zcela odlišná ekologická stanoviště:

1) rovinné od řeky k náhonu (kolem Korunního rybníku); řešené jako přírodně krajinářský park s promenádou, altánem na ostrůvku, moly a můstky, na rybníku se provozovaly lodičky
2) značně svažité od náhonu po horní hranu polí a pastvin, řešené jako sbírková zahrada s hustou sítí cest, schodišť, kamenných stupňů a sbírkových oddělení.

Značně se tak zde projevovaly rozdíly ve složení půdních podmínek i zásobování živinami, přičemž údolní niva řeky Teplé se vyznačuje hlubokou půdou s vysokou hladinou podzemní vody; prudký svah pak zcela odlišným vodním režimem s občasnými výchozy matečné horniny.
Svahem navíc stékají drobné vodní toky a nacházejí se prameniště.
Tato odlišná stanoviště se projevila v možnosti použití značně rozmanitých druhů rostlin, přičemž obě části na sebe navazovaly a navzájem se doplňovaly.

Nadmořská výška lokality je od 510 m n. m. do 524 m n. m.
Orientace pozemku je k severozápadu.
Alpinum má protáhlý tvar s osou východ-západ.
Severní hranicí byl tok řeky Teplé, jižní hrana polí a pastvin vyjádřená zhruba vrstevnicí 524 m n.m..
Východní hranicí byla plocha produkčního zahradnictví, západní volně přecházela do lesního komplexu a do nivních luk (dnes rybí sádky).

Historie bečovské botanické zahrady

Alpinum a botanická zahrada v Bečově nad Teplou byly založeny nákladem bečovského panstva, rodu Beaufort-Spontin.
Do roku 1870 nemělo panství plnohodnotné zahradnictví.
Tehdejší majitel, vévoda Bedřich, se rozhodl zbourat starý zámecký pivovar a na jeho místě pak vybudoval malé zahradnictví.
Na severní straně hradního ostrohu vykoupil celou část podhradí
a vybudoval park o rozloze 2,4 ha.
Na jižní straně zámeckého areálu pak rozvíjel okrasnou zahradu ve formě terasovitých zahrad, částečně podle plánů architekta Zítka.

Samotná historie alpina se začala psát až po vzniku Československé republiky.
Výrazným impulsem, kromě botanických zájmů bečovské vrchnosti, byla především provedená pozemková reforma,
která donutila některá vrchnostenská zahradnictví ukončit svou činnost či se přetransformovat a přizpůsobit novým podmínkám.

Podle plánů bečovského vrchnostenského zahradníka Jana (Johanna) Koditka bylo v letech 1918 - 1935 na západním konci města (cca 1 km od zámku a hradu) založeno nové zahradnictví, alpinum, trvalková sbírková zahrada a přírodně krajinářský park.

K rozhodnutí vybudovat sbírkové okrasné zahrady tak došlo za posledního trvale v Bečově žijícího, majitele Judr. Jindřicha, 5. vévody a knížete z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie.
Otcem Jindřicha byl 4. vévoda a kníže z Beaufort-Spontin Bedřich a matkou princezna Marie Melanie de Ligne.
Jindřich se narodil 11. března 1880 v Paříži a zemřel 25. dubna 1966 v Gallmanseggu.

Komtesa Marie Adelheid Silva Tarouca se narodila 26. června 1886 v Trmicích a zemřela 12. července 1945 v Bečově nad Teplou.
Za Jindřicha se provdala 3. února 1910 ve Vídni.
Otcem Marie byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, zakladatel průhonického parku a propagátor introdukce cizokrajných rostlin.
Rodičovská příbuznost mezi hrabětem Silva Taroucou a Marií Beaufort-Spontini vedla k vzájemné spolupráci i na poli přírodovědném.
Silva Tarouca byl ve svém parku u řady taxonů prvním pěstitelem v republice a „Alpínum“ v Bečově sloužilo taktéž pro pokusy s introdukcí a zaváděním rostlin do evropských poměrů.

Majitel bečovského panství si přál vybudovat nejprve moderní zahradnický podnik se skleníky, zeleninovou zahradou, okrasnou a lesní školkou.
Vybrán byl tedy údolní pozemek o velikosti 2,5 ha, deset minut chůze od zámku.
Zadání se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Jan Koditek.
Už během provádění výstavby zahradnictví měl vévoda přání získat i sousední, hospodářsky nevyužívaný svah, a celé dílo rozšířit.
Svah o velikosti 19 ha byl v letech 1925 a 1927 zakoupen a započata příprava projektů.

Jan Koditek tak po celou dobu svého života utvářel skalnatou stráň a nivu řeky Teplé ve velkolepě pojaté alpínum a sbírkový park.
Přesuny hmot vytvořil systém zábran před záplavami, vodní nádrž a dramaticky ztvárněný terén.
Citlivě využil místního materiálu, upravil vodní režim pramenišť a s využitím rostlin docílil efektních kompozic (barevnou škálou opticky zvětšil a prosvětlil prostor, vytvořil tajemná zákoutí i triumfální pohledy). Rozvětvená síť cest byla lemována ucelenými kolekcemi rostlin různých světadílů.
Rostlinná složka byla doplněna prvky drobné zahradní architektury (odpočívadla, altány, vyhlídky).
Dodnes návštěvníka ohromí množství pozůstatků cest a ohraničených záhonových skupin.
Preciznost provedených prací byla podepřena dokonalým informačním systémem.

K samotným výsadbám bylo přistoupeno v roce 1927, přičemž byly rozděleny do 36 oddělení. Na začátek bylo osázeno 300 druhů,
od každého druhu byly sázeny dva kusy.

Každý rok byly další a další rostliny dosazovány, takže v roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích.
Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů.
Započato bylo i s výsadbou mokřadních rostlin, pro něž byl tvořen speciálně míchaný substrát z rašeliníku, rašeliny a lesní hrabanky.
Pro vápnomilné rostliny bylo přidáváno vápno, neboť základní surovinou všech substrátů byla zvětralá žula.
V roce 1929 nechal, vzhledem k úspěšnému hospodaření zahradnictví, vévoda vybudovat na zámecké terase nový, na svou dobu nejmodernější skleník.

Přestože se z počátku sázely pouze dva kusy od druhu, bylo již od roku 1929 možno od 300 druhů získat dobře klíčivé semeno a generativně namnožit rostliny. U řady druhů bylo pro následné osazování využíváno i vegetativní rozmnožování. Nové rostliny a semena byly brány z různých zahradnických podniků i sbírkových zahrad, jedním z největších dodavatelů byl ekonomický rada F. Sündermann z Lindau u Bodamského jezera. Zakoupené rostliny byly nejprve jeden rok kultivovány v květináčích a po dokonalém prokořenění bylo přistoupeno k výsadbě.

Vzhledem k tomu, že rostliny byly dále množeny a kultivovány, bylo již koncem roku 1932 připraveno přibližně 10000 ks rostlin k prodeji. Vzhledem k věhlasu sbírky, tak byla díky prodeji rozmnožených rostlin možná alespoň částečná návratnost vložených investic a došlo též k zajištění financí na samotný provoz zahradnictví a tím zajištění soběstačnosti celého zařízení. V roce 1934 byly dokončeny poslední kamenné stavby a provedeno poslední rozdělení skupin rostlin. V tomto roce byl vypracován základní plán skutečného stavu, který byl pravidelně aktualizován. Vytvořen byl tedy soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Aktualizován byl i seznam zahynuvších rostlin s popisem příčiny zahynutí. Tento dokonalý systém značení v plánech a přímo v terénu, eliminoval možné záměny popisů, čemuž docházelo při jarních a letních pracích či vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek.

Po roce 1945 se vlastníkem veškerého bečovského beaufortského majetku stal Československý stát. Zahradnictví přešlo pod státního správce a později z něj byl vybudován komunální podnik, který postupně upadal až zanikl a plochy zahradnictví převzalo výrobní družstvo a zastavělo dílnami, halami, manipulačními plochami a kotelnou. Osud alpína a parkových částí byl v té době nejistý. Již odchodem vévodských zahradníků došlo k absenci jakékoliv péče o sbírkové části zahradnictví a tento stav přetrval do roku 2005. Došlo k ohromné exploataci rostlin jejich přenášením do soukromých zahrad.

Kompoziční uspořádání

Bečov je unikátním sídlem, kdy se při značně dramaticky modelované krajině uplatňují krajinné pohledy a průhledy.
Bečovská botanická zahrada je jedním z nejdůležitějších krajinářských prvků v údolí řeky Teplé.
Její poloha umožňovala dálkové pohledy mezi alpinem a šlechtickým sídlem a byla ukončením pohledu z okružní cesty kolem hradu.
Po zbourání zámeckého pivovaru a vytvoření dolní terasy s ornamentálním bazénem, se odpočívajícím návštěvníkům otevřel pohled přes zeď do údolí ukončený právě alpínem.
Alpinum plnilo i důležitou úlohu kulisy pod vrchem, kde na Farní loučce stávala rodová kaple sv. Petra.
Výhodnou polohou alpina a parku je i umístění v poloze proti nádraží a v blízkosti cesty (Grüner Weg), která byla součástí místních komunikací k hospodářským plochám a o víkendech k výletním cílům (Homolka, restaurace Waldperle).

Celý vévodský zahradnický komplex u řeky Teplé se dělil a dělí na čtyři rozdílné části.
Prvním bylo zámecké zahradnictví, ve kterém se nacházely skleníky, pařeniště a oranžérie na uchovávání nádobových rostlin.
Celá plocha byla členěna pravidelným rastrem záhonů, na kterých byla pěstována zelenina, květiny i dřeviny.
Produkční zahradnictví sloužilo zároveň jako zásobní zahrada.

Druhým prostorem byla plocha kolem vodní nádrže - „Korunního rybníku“ (Kronteich).
Osa této části byla pokračováním hlavní komunikace v zahradnictví a opticky končila na vrchu, na kterém stávala pohřební kaple sv. Petra.
Vstup do vlastního alpina vedl přes plochu zahradnictví.
Dochované dřeviny svědčí o tom, že u vstupu byla soustředěna kolekce vzácných jehličnanů.
Vstupním prostorem vedla krátká okružní trasa, ze které návštěvníci vystoupali na hráz vodní nádrže nebo po překonání náhonu stoupali do prostoru samotného alpina.
Kolem hráze vedla okružní cesta, kterou umocňovaly pohledy na řeku, plochy za řekou, hrobku a vlastní alpinum.
Cesta byla lemována původními i introdukovanými dřevinami a keřovým patrem (vše částečně zachováno).
Před zaplavováním byla tato část ochráněna terénní vyvýšeninou.

Třetí částí pak bylo samotné alpinum.
Hlavní kompoziční osa byla rovnoběžná s osou spodní části, vedlejší na ni byla kolmá.
V samotném alpínu byly vytvořeny terasové záhony, schodiště, stupně odpočívadla, obruby záhonů, prameniště přetvořeny na studánky, ztvárněna kamenná koryta.
Znamenitě byl využit terén a všechny přírodní prvky.
Výsledkem byla esteticky ztvárněná plocha s různými typy ekologických stanovišť.
V dnešní době je tato část značně znehodnocena především absolutní absencí údržby.
Dřeviny v této části sloužily především jako kulisy k výsadbám rostlin a k ohraničení celého prostoru, vysazovány byly na křižovatkách cest, u odpočívadel.
Síť cest byla poměrně hustá, výškové předěly byly překonávány pomocí ramp a schodišť.
Vedením různě dlouhých a křižujících se cest byl vytvořen systém okruhů.
Stavebním materiálem byly kameny, cihly a dřevo. Výrazným doplňkem byla tekoucí voda.
Na západním konci této části byla na mohutném kamenném bloku umístěna pamětní deska vrchního zahradníka Kodýtka.
To, že vévoda nechal osadit pamětní desku svědčí o spokojenosti s odvedenou prací.

Čtvrtou částí je na západním okraji prudký skalnatý svah protkaný sítí terasových cest a schodišť s pozůstatkem cihlové stavby ukončený skalní vyhlídkou nad řekou Teplou.
Tato část sloužila pro pokusné pěstování sazenic jehličnatých dřevin, které byly dle růstových parametrů dále zaváděny do lesních kultur na bečovském panství.

Sortiment bylin

Sortiment bylin, jak to ukazují dochované písemné záznamy, byl v době největšího rozkvětu bývalého Beaufortského alpina velmi rozsáhlý.
Na dobové fotodokumentaci je patrný charakter většiny stanovišť, kde byly rostliny vysázeny.
Většinou se jednalo o světlomilné druhy skalniček a dalších nízkých bylin, podobně jako tomu bylo na Alpinu v Průhonickém parku.
Takové sbírky lze dlouhodobě udržet pouze s vynaložením velkého množství pracovníků.
V podstatě totální absence údržby po roce 1945 vedla k vymizení většiny těchto náročných druhů.
Významně se také na likvidaci dříve bohatého sortimentu bylin podílely také změny stanovištních podmínek.
Téměř celý prostor alpina zarostl dřevinami, změnili se tedy světelné podmínky a pod nimi se hromadil zejména opad listí a další organický materiál, místy ve značné vrstvě.
Za takových podmínek tedy přežilo pouze několik málo druhů, které se tomuto dokázaly přizpůsobit.

Zřejmě z původních výsadeb se tak dochovali pouze Omphalodes verna Moench., Geranium macrorrhium L.,
Duchesnea indica Andrews (Focke), kultivary Aquilegia vulgaris L., Gentiana asclepiadea L., Arnica montana L.,
Primula denticulata Sm., Cerastium tomentosum L.
Výskyt některých dalších alochtonních druhů je spíše sporný jako např. Lupinus polyphyllus Lindl., mohly se sem dostat přirozeně v průběhu let.

Předpokladem pro případnou, alespoň částečnou rekonstrukci původních výsadeb, je však změna stanovištních podmínek, tj. odstranění zastiňujících dřevin a odstranění části svrchní vrstvy substrátu.

Přehled dřevin pěstovaných v letech 1918–1940

V současnosti je provedena hrubá inventarizace dřevin.
Již dnes je zcela patrné, že v lokalitě bývalého Beaufortského alpina se nachází celá řada velice vzácných dřevin.
Cenná je nejen taxonomická skladba, ale též dendrometrické parametry některých dřevin.
Přehled jehličnatých a listnatých dřevin byl zpracován na základě dochovaných archivních podkladů a záznamů o výsadbě.
Aby bylo možné srovnávat jednotlivé taxony i s jinými historickými prameny a pracemi týkající se historie introdukce, bylo pro stanovení současného správného jména využito internetových portálů The Plant list, The International Plant Names Index (IPNI), a další.
Jako základní byly využity publikace Rehder (1940, 1949), Krüssman (1972, 1976–1978).
Protože latinské jméno rostliny neobsahovalo autora pojmenování, což komplikovalo jejich identifikaci, jsou uváděny případné možné varianty pojmenování.

Původ jednotlivých dřevin je vyjádřen pomocí značek EV – Evropa, AS – Asie, AM – Amerika.
V přehledu je uveden rok výsadby.
Protože se rok výsadby nebo i přesadby často opakoval, je uveden ten nejstarší údaj.
Pro srovnání se uvádí původ dřeviny, rok introdukce do Evropy a introdukce do českých zemí.
Pro introdukci dřevin na naše území má zásadní význam činnost Dendrologické společnosti v Průhonicích, kterou založil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca.
O tvorbě průhonického parku píše ve své práci z r. 1909.
Historie introdukce dřevin je součástí dějin zahradní a krajinářské tvorby, svědčí i o vyspělosti tehdejšího zahradnictví.
U nás se touto problematikou zabýval Svoboda (1976 – jehličnaté dřeviny, 1981 – listnaté dřeviny).
Tato práce obsahuje údaje o historii introdukce i současnosti pro druhy, kultivary introdukovaných dřevin, zvláštní pozornost je věnována Průhonickému parku.

Porovnání doby introdukce na naše území ukázalo, že některé kulivary byly pěstovány v Bečově dříve,
než uvádí záznamy o introdukci na naše území a převážně Matrika Dendrologické společnosti v Průhonicích.

Např. Picea abies (L.) H.Karst. ‘Merkii’ (1923 - rok introdukce do Čech, r. 1919 - introdukce do Bečova), Picea abies (L.) H.Karst. ‘Nana’ (1923, 1919),
Picea abies (L.) H.Karst. ‘Pumila’(1923, 1919), Picea abies (L.) H.Karst. ‘Pygmaea’(1923, 1919), Tsuga canadensis (L.) Carrière ‘Compacta’(1923, 1919),
Tsuga canadensis (L.) Carrière ‘Pendula’(1923, 1920), Acer saccharinum L. ‘Lutescens’ (1923, 1918), Berberis thunbergii DC. ‘Atropurpurea’ (1937,1935),
Cornus mas L. ‘Variegata’(1923, 1918), Thujopsis dolabrata (L.f.) Siebold & Zucc. ‘Variegata’ (1926, 1919).

Některé kultivary byly zavedeny současně např. Ulmus carpinifolia Gled. ‘Umbraculifera’, nebo o několik let později např. Juniperus squamata Buch.-Ham. ex D.Don ‘Meyeri’ (1935,1937).

Druhy rostlin introdukované z expedic do Číny zůstávají doménou Dendrologické společnosti v Průhonicích odkud s velkou pravděpodobností byly získány pro výsadby v Bečově.

Zahrada se nyní pyšní vzrostlými jehličnatými a listnatými stromy, které pocházejí především z doby zakládání zahrady.
Unikátní výšky 36 m dosahuje douglaska tisolistá – Pseudotsuga menziesii, s obvodem kmene 340 cm, byla vysazena v r. 1918.
O něco menší je modřín Kempferův – Larix kempferi, který je vysoký 28 m s obvodem kmene 224 cm vysazený v r. 1923.
Další zajimavá jehličnatá dřevina tsuga kanadská – Tsuga canadensis je vysoká 23 m s obvodem kmene 263 cm a byla vysazena v r. 1923.
Mezi unikáty patří listnatá dřevina korkovník amurský - Phelodendron amurense, který byl vysazen na příkrém svahu alpina v r. 1923.
Je tvořen dvěma poléhavými větvemi, které dosahují výšky 6 m, jejich obvod činí 84 a 89 cm.
Mezi další zajímavé dřeviny patří bříza papírová – Betula papyrifera, která je vysoká 25 m s obvodem kmene 197 cm,
javor stříbrolistý – Acer saccharinum s výškou 23 m a obvodem kmene 290 cm vysazený v r. 1918 a zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum, který je vysoký 20 m s obvodem kmene 114 cm.
Na příkrém svahu roste také pnoucí aktinidie význačná – Actinidia arguta.

I když se písemné doklady o původu těchto dřevin nedochovaly, dá se předpokládat, že velká většina byla získána z Dendrologické společnosti v Průhonicích,
kterou založil již zmíněný hrabě Silva Tarouca, který měl osobní úzké kontakty s majiteli Bečovského panství.

POUŽITÁ LITERATURA

Anon. Schlossgarten Auspflanzungen Teichgarten. Seznam dřevin a peren vysazených v Bečově s plánky výsadeb.

Anon. Teichgarten Nutz und Ziergarten 1918, 1937. Seznam dřevin a peren vysazených v Bečově.

Bělohlávek, M. a kol (1985): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy

Bernau, F. (1896): Čechy, X. Krušné hory a Poohří. Praha.

Drhovský, K. (1987): Odborný záměr na obnovu zahradních architektur státního zámku a hradu Bečov (okres Karlovy Vary), Státní památkový ústav

ICOMOS – IFLA: Charta o historických zahradách řečená „Florentská charta“ (1981)

IPNI: The International Plant Names Index. [cit.2014-08-12]dostupné na <http://www.ipni.org/index.html>

Koditek, J. (1931): Neues Alpinum in Böhmen: Die Alpengartenanlage Schloss Petschau – ein Gegenstück zu Pruhonitz-Prag“ in Möllers Deutsche Gärtner Zeitung Nr.12, ERFURT

Koditek, J. (1933): Die Alpengarten-Anlage im Schlossgarten zu Petschau (Böhmen) in Möllers Deutsche Gärtner Zeitung Nr.13, ERFURT

Koditek, J. (1936): Hochgebirgspflanzen-Anlage im Schlossgarten zu Petschau an der Tepl (Böhmen) in Möllers Deutsche Gärtner Zeitung Nr. 8, ERFURT

Krüssmann, G. (1972): Handbuch der Nadelgehölze. Berlin, Hamburg, 366 p.

Krüssmann, G. (1976, 1977, 1978): Handbuch der Laubgehölze. Berlin und Hamburg, 1: 1–486, 2:1–466, 1–496.

Kuča, K. (1996): Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku

Kuča, O.; Kučová, H.; Drhovský, K.: Bečov nad Teplou, renovace terasových hradních zahrad (1978)

Macek, P. (2001): Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum.

Pacáková-Hošťálková, B.; Petrů, J.; Riedl, D.; Svoboda, A.M. (1999): Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Plichta, A. (1974): O životě a umění. Listy z Jaroměřické kroniky 1700–1752.

Rehder, A. (1940): Manual of cultivated Trees and Shrubs. New York, MacMillan Group, 996 p.

Rehder, A.(1949): Bibliography of Cultivated Trees and Shrubs. Jamaica Plain, Massachusetts, Arnold Arboretum of Harvard University, 825 p.

Ryšavý, V. (1990): Stavebně historický průzkum – archivní část.

Ryšavý, V. (2005): Bečov nad Teplou (okr. Karlovy Vary) – Zámek s areálem (archivní dohledávky).

Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého (1882–1927).

Silva Tarouca, E. (1909): Der Pruhonitzer Park (Böhmen). In Die Gartenanlagen Östereich-Ungarns in Wort und Bild. Wien, F.Tempsky, 1: 31–58.

Svoboda, A. M. (1976): Introdukce okrasných jehličnatých dřevin. Studie ČSAV, Praha, Academia, č. 5, 122 s.

Svoboda, A. M. (1981): Introdukce okrasných listnatých dřevin. Studie ČSAV, Praha, Academia, č. 12, 175 s.

Šindelář, J.(2004-2011): Bečov nad Teplou. Vlastní badatelská činnost v SOA Nepomuk (ms). ??

Tábor, I. (2013): Matrika rostlin Dendrologické společnosti – významný dokument o historii introdukce dřevin do Čech – jehličnany. Acta Pruhoniciana č. 105: 23–48.

Tábor, I., Šantrůčková, M. (2014): Významný historický doklad o introdukci dřevin v Červeném Hrádku a Nových Hradech. Acta Pruhoniciana č. 107: 45–60.

The Plant List. [cit. 2014-08-12] Dostupné na <http://www.theplantlist.org >.

Zahradnický, J.; Mackovčin P. a kol. (2004): Chráněná území ČR – Plzeňsko a Karlovarsko. AOPK ČR, EkoCentrum Brno, Praha, svazek XI, 588 p.

Resumé

Mezi lety 1918–1935 vznikla z popudu Jindřicha Beaufort – Spontina a pod vedením zahradníka Johanna Kodýtka tzv. Bečevská botanická zahrada (Beaufortské alpinum).
Jednalo se o unikátní dílo zahradní a krajinářské architektury, které bylo doplněno promenádami, altány, mostky atd.
Tento rozsáhlý areál byl ve své době nazýván jako „druhé Průhonice“, čímž bylo odkazováno na podobnost s významným krajinářským parkem nedaleko Prahy,
který byl založeno hrabětem Arnoštem Emanuelem Sylva Tarouca, který byl zároveň tchánem posledního Jindřicha Beaufort – Spontina.

Expozice zahrady byla tvořena rostlinami reprezentujícími různé světadíly, dále byla však doplněna i o odpočívadla, informační systém apod.
V roce 1931 zde bylo evidováno 321 rostlinných rodů v 1005 druzích.
Po druhé světové válce došlo ke znehodnocení celého souboru, v současné době jsou však realizovány kroky vedoucí k obnovení botanické zahrady, která byla po provedení terénních prací a úprav zpřístupněna veřejnosti v září roku 2012.
V zahradě jsou dosud mimo jiné dochovány velmi cenné dřeviny, mezi nimi například korkovník amurský, tzv. Korkovník pana Kodýtka, který obdržel titul „Strom hrdina“ České republiky pro roku 2005.
Součástí celého komplexu je také areál tzv. Korunního rybníka s náhonem, který je zajímavým reliktem technického zařízení.

Současné správné jméno

Původní název

Rok výsadby

Původ

Introdukce do Evropy

Introdukce do Čech

Abies balsamea (L.) Mill.

Abies balsamaea

1923

AM

1698

1811

Abies balsamea (L.) Mill. f. hudsonia (Bosc ex Jacques) Fernald & Weath.

Abies balsamaea hudsonica

1919

AM

1810

Abies cephalonica Loudon

Abies cephalonica

EV

1825

1845

Abies concolor (Gordon) Lindl. ex Hildebr.

Abies concolor

1922

AM

1872

1910

Abies concolor (Gordon) Lindl. ex Hildebr. ‘Variegata’

Abies concolor variegata

1919

Abies concolor (Gordon) Lindl. ex Hildebr. ‘Violacea’

Abies concolor violacea

1918

1875

1910

Abies lasiocarpa var. arizonica (Merriam) Lemmon

Abies arizonica

AM

1903

1911

Abies nordmanniana (Steven) Spach

Abies nordmaniana

1919

AS

1848

1845

Abies veitchii Lindl.

Abies Veitski

1921

AS

1865

1910

Ginkgo biloba L.

Ginkgo biloba

1937

AS

1730

1909

Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Parl.

Chamaecyparis Lawsoniana

1919

AM

1854

1859

Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Parl. ‘Alumii’

Chamaecyparis Lavsoniana Alumi

1891

1909

Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Parl. ‘Glauca’

Chamaecyparis Lawsoniana glauca

1919

1852

1910

Chamaecyparis lawsoniana (A.Murray bis) Parl. ‘Nana Compacta’

Chamaecyparis Lawsoniana nana compacta

1919

1861

Chamaecyparis nootkatensis (D.Don) Spach

Chamaecyparis Nutkensis

1919

AM

1853

1863

Chamaecyparis obtusa (Siebold & Zucc.) Endl.

Chamaecyparis obtusa

1919

AS

1861

1879

Chamaecyparis pisifera (Siebold & Zucc.) Endl. ‘Aurea’

Chamaecyparis pisifera aurea

1861

1923

Chamaecyparis pisifera (Siebold & Zucc.) Endl. ‘Plumosa’

Chamaecyparis pisifera plumosa

1918

1861

1880

Juniperus communis L.‘Depressa Aurea’

Juniperus canadensis aurea

1887

1939

Juniperus communis L. ‘Hibernica’

Juniperus communis hibernica

1919

1910

Juniperus communis L. var. saxatilis Pall.

Juniperus alpina

EV,AM

1789

1923

Juniperus horizontalis Moench

Juniperus prostrata

AM

1836

1892

Juniperus sabina L.

Juniperus Sabina

1919

EV

1580

1812

Juniperus sabina L.‘Variegata’

Juniperus sabina variegata

1919

1730

1803

Juniperus squamata Buch.-Ham. ex D.Don ‘Meyeri’

Juniperus squamata   Meyeri

1937

1914

1935

Juniperus virginiana L.

Juniperus virginiana

1919

1664

1801

Juniperus virginiana L. ‘Elegantissima’

Juniperus virginiana elegans

1919

1882

Juniperus virginiana L. ‘Tripartita’

Juniperus virgiana tripartita

1919

1867

1910

Larix kaempferi (Lamb.) Carrière

Larix leptolepis

1923

AS

1861

1845

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Inversa’

Picea excelsa inversa

1919

1855

1880

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Merkii’

Picea excelsa "Merki"

1919

1864

1923

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Nana’

Picea excelsa nana

1919

1855

1923

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Pendula’

Picea excelsa pendula

1920

1835

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Pumila’

Picea excelsa pumila

1919

1874

1923

Picea abies (L.) H.Karst. ‘Pygmaea’

Picea excelsa pygmaea

1919

1800

1923

Picea engelmannii Parry ex Engelm.

Picea engelmanni

1923

1862

1879

Picea omorika (Pancic) Purk.

Picea omorica

1918

EV

1877

1906

Picea orientalis (L.) Peterm.

Picea orientalis

1921

AS

1837

1813

Picea pungens Engelm. ‘Argentea’

Picea pungens argentea

1922

1904

Picea pungens Engelm. ‘Endtz’

Picea pungens Endtzii

1937

1925

Picea pungens Engelm. ‘Glauca’

Picea pungens glauca

1918

1890

Picea pungens Engelm. var. coerulea Beiss.

Picea pungens-coerulea

1918

Pinus cembra L.

Pinus cembra

1919

EV

1746

1805

Pinus lambertiana Douglas

Pinus Lambertiana Douglas

1921

AM

1827

1845

Pinus mugo Turra

Pinus montana

EV

Pinus nigra J.F.Arnold

Pinus laricio austriaca

1923

EV, AS

1759

1804

Pinus nigra J.F.Arnold ‘Variegata’

Pinus Laricio variegata aurea

1921

Pinus ponderosa Douglas ex C.Lawson

Pinus ponderosa

1923

AM

1827

1845

Pinus strobus L.

Pinus strobus

1918

AM

1705

1801

Pinus strobus L. ‘Radiata’

Pinus strobus nana

1919

1928

Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco

Pseudotsuga douglasi

1918

AM

1827

1842

Sciadopitys verticillata (Thunb.) Siebold & Zucc.

Sciadopitis verticilata

AS

1861

1859

Taxus baccata L.

Taxus baccata

1918

EV

1809

Taxus baccata L. ‘Aurea’

Taxus aurea

1855

1927

Taxus baccata L. ‘Erecta’

Taxus baccata erecta

1838

1880

Taxus baccata L. ‘Fastigiata’

Taxus baccata fastigiata

1919

1780

1845

Thuja occidentalis L. ‘’

Thuya occidentalis viridis

1919

Thuja occidentalis L. ‘Ellwangeriana Aurea’

Thuya Ellwangeriana aurea

1895

1923

Thuja occidentalis L. ‘Ellwangeriana’

Thuya occidentalis Elvangeriana

1922

1869

1910

Thuja occidentalis L. ‘Fastigiata’

Thuya occidentalis pyramidalis

1922

1865

Thuja occidentalis L. ‘Froebelii’

Thuya occidentalis Froebeli

1922

1891

Thuja occidentalis L. ‘Globosa’

Thuya occidentalis globosa

1919

1874

1910

Thuja occidentalis L. ‘Lutea’

Thuya occidentalis lutea

1929

1873

1910

Thuja occidentalis L. ‘Vervaeneana’

Thuya occidentalis Ververeana

1937

1862

Thuja occidentalis L. ‘Wareana Lutescens’

Thuya occindentalis Wareana lutescens

1884

Thuja occidentalis L. ‘Wareana’

Thuya ociidentalis Wareana

1827

Thuja plicata Donn ex D.Don

Thuya gigantea

1923

AM

1853

1844

Thujopsis dolabrata (L.f.) Siebold & Zucc. ‘Nana’

Thuyopsis dolobrata nana

1919

1861

Thujopsis dolabrata (L.f.) Siebold & Zucc. ‘Variegata’

Thuyopsis dolobrata variegata

1919

1859

1926

Tsuga canadensis (L.) Carrière

Tsuga canadensis

1923

AM

1736

1812

Tsuga canadensis (L.) Carrière ‘Compacta’

Tsuga canadensis compacta nana

1919

1869

1923

Tsuga canadensis (L.) Carrière ‘Pendula’

Tsuga canadensis pendula

1920

1876

1923

Současné správné jméno

Původní název

Rok výsadby

Původ

Introdukce do Evropy

Introdukce do Čech

Acer campestre L.

Acer campestre

1918

EV

Acer negundo L.

Acer negundo

1918

AM

1688

1800

Acer negundo L. ‘Argenteomarginatum’

Acer negundo fol. Argentea variegata

1919

1888

Acer negundo L. ‘Aureovariegatum’

Acer negundo aurea variegata

1937

1887

Acer negundo L.subsp. californicum (Torr. & A.Gray) Wesm.

Acer californica

1919

Acer palmatum Thunb. ‘Atropurpureum’

Acer palmatum atripurpureum

1937

1857

Acer palmatum Thunb. ‘Dissectum’

Acer palmatum dissectum viridis

1937

1784

Acer platanoides L. ‘Aureovariegatum’

Acer platanoides fol. Aurea varieg.

1918

1838

Acer platanoides L. ‘Globosum’

Acer platanoides globosum

1928

1781

1865

Acer pseudoplatanus L. ‘Leopoldii’

Acer pseudoplatanus "Leopoldi"

1918

1864

Acer pseudoplatanus L. ‘Purpureum’

Acer pseudoplatanus purpureum

1828

1865

Acer saccharinum L.

Acer dasycarpum

1928

AM

1725

1802

Acer saccharinum L. ‘Lutescens’

Acer dasycarpum lutescens

1918

1881

1923

Actinidia arguta (Siebold & Zucc.) Planch. ex Miq.

Actinidia arguta

AS

1874

1910

Aesculus flava Sol.

Aesculus octandra

1923

AM

1764

1805

Aesculus × carnea Hayne

Aesculus rubicunda

1918

AM

1809

1818

Aesculus parviflora Walter

Aesculus parviflora

1924

AM

1785

1835

Aesculus pavia L. ‘Atrosanguinea’

Aesculus pavia atrosanguinea

1923

Alnus glutinosa (L.) Gaertn.

Alnus glutinosa

1919

EV

Amorpha fruticosa L.

Amorpha fruticosa

1918

AM

1724

1803

Aronia arbutifolia (L.) Pers.

Aronia arbutifolia

1919

AM

1700

1804

Berberis microphylla G.Forst.

Berberis buxifolia

1918

AM

1826

1847

Berberis thunbergii DC.

Berberis thunbergi

1918

AS

1864

1904

Berberis thunbergii DC. ‘Atropurpurea’

Berberis thunbergi atropurpurea

1937

1913

1935

Betula alleghaniensis Britton

Betula lutea

1923

AM

1800

1865

Betula nana L.

Betula nana

EV

Betula pendula Roth ‘Purpurea’

Betula verrucosa purpurea

1937

1870

1865

Betula pendula Roth ‘Youngii’

Betula alba elegans Youngi

1918

1874

1865

Bruckenthalia spiculifolia (Salisb.) Rchb.

Bruckenthalia spicuciliflora

EV,AS

1880

Calycanthus floridus L.

Calycanthus floridus

1918

AM

1726

1803

Caragana arborescens Lam.

Caregana arborescens

1918

AS

1754

1802

Caragana arborescens Lam. ‘Pendula’

Caragana arborescens pendula

1918

Carpinus betulus L. ‘Pendula’

Carpinus betulus pendula

1918

Castanea sativa Mill.

Castanea vesca

AS,EV

Cercidiphyllum japonicum Siebold & Zucc.

Cercidiphyllum japonicum

AS

1865

1909

Colutea arborescens L.

Colutea arborescens

1918

EV

1570

1801

Cornus alba L.

Cornus alba

1919

AS

1741

1801

Cornus alba L. ‘Argenteomarginata’

Cornus alba argentea marginata

1937

1800

1922

Cornus alba L. ‘Spaethii’

Cornus alba variegata "Spathi"

1923

1884

1910

Cornus mas L.

Cornus mascula

1918

EV

Cornus mas L. ‘Aureoelegantissima’

Cornus mascula aurea elegantissima

1918

1869

Cornus mas L. ‘Variegata’

Cornus mascula argentea varieg.

1918

1838

1923

Cornus sanguinea L.

Cornus sanguinea

1918

EV

Corylus avellana L.

Corylus avellana

EV,AS

Corylus avellana L. ‘Aurea’

Corylus avellana aurea

1937

1864

Corylus colurna L.

Corylus colurna

1918

EV,AS

1582

Corylus maxima Mill. ‘Purpurea’

Corylus atropurpurea

1918

Cotinus coggygria Scop.

Rhus cotinus

1918

EV

1656

1808

Cotoneaster adpressus Bois

Cotoneaster adpressa

AS

1896

1908

Cotoneaster congestus Baker

Cotoneaster pyrenaica

AS

1868

Cotoneaster dammeri C.K.Schneid.

Cotoneaster Damerii

AS

1900

1909

Cotoneaster horizontalis Decne.

Cotoneaster horizontalis

AS

1879

1909

Cotoneaster lucidus Schltdl.

Cotonester lucida

AS

1840

Cotoneaster simonsii Baker

Cotoneaster Simonsi

1918

AS

1865

Crataegus laevigata (Poir.) DC.

Crataegus oxyacantha

1919

EV

Cydonia oblonga Mill.

Cydonia vulgare

1918

Cytisus × kewensis Bean

Cytisus Kewensis

1891

Daphne alpina L.

Daphne alpina

EV

1759

1823

Daphne blagayana Freyer

Daphne Blagyana

EV

1875

1927

Daphne cneorum L.

Daphne Cneorum

EV

1752

1809

Deutzia scabra Thunb.

Deutzia crenata

1919

AS

1822

1911

Deutzia scabra Thunb. ‘Plena’

Deutzia crenata fl rosea pleno

1918

1861

Dryas × suendermannii Kellerer ex Sünd.

Dryas Sundermani

1920

1923

Dryas drumondii Hook.

Dryas Drumondi

AM

1830

1924

Dryas octopetala L.

Dryas octopetala

EV

1750

1808

Elaeagnus angustifolia L. nebo Elaeagnus commutata Bernh. ex Rydb.

Eleagnus argentea

AS

1600

1801

Empetrum nigrum L.

Empetrum nigrum

EV

1700

1921

Erica carnea L.

Erica carnera

EV

1763

1808

Euonymus europaeus L.

Euonymus europeus

1918

EV

Euonymus nanus M.Bieb.

Euonymus nana rosmifolia

AS

1830

1847

Fagus sylvatica L.

Fagus sylvatica

1922

EV

Fagus sylvatica L. ‘Atropunicea’

Fagus sylvatica purpurea

1922

1680

1865

Fagus sylvatica L. ‘Pendula’

Fagus sylvatica pendula

1918

1838

1865

Fagus sylvatica L. ‘Riversii’

Fagus sylvatica purpurea major

1918

Forsythia × intermedia Zabel

Forsythia intermedia

1919

Forsythia suspensa Vahl

Forsythia suspensa

1919

AS

1880

Fraxinus excelsior L. ‘Nana’

Fraxinus excelsior globosa

1937

1807

1880

Fraxinus excelsior L. ‘Pendula’

Fraxinus excelsior pendula

1918

1789

1865

Hippophae rhamnoides L.

Hyppophae rhamnoides

1919

EV,AS

1805

Hydrangea paniculata Siebold

Hydrangea pamiculata

1919

AS

1864

1911

Chaenomeles japonica (Thunb.) Lindl. ex Spach

Cydonia japonica

1918

AS

1869

1909

Laburnocytisus adamii (Poit.) C.K.Schneid.

Laburnum Adami

1918

1826

1845

Laburnum anagyroides Medik.

Laburnum vulgare

1918

EV

1560

1801

Ligustrum ibota Siebold

Ligustrum ibota

1928

AS

1870

1911

Ligustrum vulgare L.

Ligustrum vulgare

1918

EV

1835

Liriodendron tulipifera L.

Liriodendron tulipifera

1923

AM

1663

1865

Lonicera × muscaviensis Rehder

Lonicera muscaviensis

1918

1888

Lonicera ledebourii Eschsch.

Lonicera Lederbouriana

1918

AM

1838

1910

Lonicera macrophylla Dippel

Lonicera macrophylla

1918

Lonicera microphylla Willd. ex Schult.

lonicera microphylla

1918

AS

1818

Lonicera albertii Regel

Lonicera spinosa Alberti

1918

AS

1880

1910

Lonicera tatarica L.

Lonicera tatarica

1919

AS

1752

1801

Lonicera xylosteum L.

Lonicera xilosteum

1918

EV

Mahonia aquifolium (Pursh) Nutt.

Mahonia aquifolium

1923

AM

1823

1842

Malus coronaria (L.) Mill.

Pirus Malus coronaria fl pl

1919

AM

1724

1801

Pachysandra terminalis Siebold & Zucc.

Pachysandra terminalis

AS

1816

1859

Phellodendron amurense Rupr.

Phellodendron amurense

1923

AS

1856

1911

Philadelphus × virginalis Rehder

Phyladelphus virginalis

1929

1924

Philadelphus coronarius L.

Phyladelphus coronarius

1918

EV

1560

1801

Philadelphus grandiflorus Willd.

Phyladelphus grandiflorus

1918

AM

1811

1923

Physocarpus opulifolius (L.) Maxim.

Spirea opulifolia

1918

AM

1687

1802

Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. ‘Lutea’

Spirea opulifolia lutea

1919

1864

Platanus × acerifolia (Aiton) Willd.

Platanus acerifolia

1923

1700

1804

Populus × canadensis Moench

Populus canadensis

1750

Populus nigra L. ‘Italica’

Populus nighra pyramidalis

1923

1750

Potentilla fruticosa L.

Potentilla fruticosa

EV,AS

1700

Prunus cerasifera Ehrh. ‘Atropurpurea’

Prunus cerasifera "Pisarti"

1937

1881

1914

Prunus mahaleb L. ‘Pendula’

Prunus Mahaleb pendula

1919

1893

Prunus padus L.

Prunus Padus

1918

EV,AS

Prunus padus L. ‘Aucubifolia’

Prunus padus aucubifolia

1919

1845

Quercus lancifolia Schltdl. & Cham.

Quercus excelsa

1920

Quercus petraea (Matt.) Liebl. ‘Aurea’

Quercus pendunculata aurea

1918

Quercus robur L. ‘Atropurpurea’

Quercus pendunculata atropurpure

1918

1864

1865

Quercus robur L. ‘Concordia’

Quercus pedunculata concordia

1937

1843

1865

Quercus robur L. ‘Fastigiata’

Quercus fastigiata pyramidalis

1919

1735

1844

Quercus robur L. ‘Pendula’

Quercus pedunculata pendula

1919

1788

1884

Quercus rubra L.

Quercus rubra

1918

AM

1724

1805

Rhamnus cathartica L.

Rhamnus catharica

1918

EV

Rhamnus frangula L.

Rhamnus frangula

1918

EV

Rhododendron fastigiatum Franch.

Rhododendron fastigiatum

AS

1911

Rhododendron ferrugineum L.

Rhododendron ferrungineum

EV

1752

1922

Rhododendron ferrugineum L. f. album Sweet.

Rhododendron ferrungineum album

EV

Rhododendron hippophaeoides Balf. f. & W.W. Sm.

Rhododendron hypophaeoides

AS

1913

1929

Rhododendron hirsutum L.

Rhododendron hirsutum

EV

1685

1922

Rhododendron luteum Sweet

Azalea pontica

EV, AS

1793

1909

Rhododendron obtusum (Lindl.) Planch.

Rhododendron obtusum Kurum

AS

1844

1923

Rhododendron sp.

Rhododendron sp.

Rhododendron tapetiforme Balf. f. & Kingdon-Ward

Rhododendron tapetiforum

AS

Rhododendron yedoense Rehd. var. poukhanense Nakai

Rhododendron Judaensis Poukhan

AS

1905

Rhodotypos scandens Makino

Rhodotypos kerioides

1923

AS

1866

Rhus glabra L.

Rhus glabra

1918

AM

1620

1801

Ribes alpinum L.

Ribes alpinum

1918

EV

1588

Ribes aureum Pursh

Ribes aureum

1918

AM

1806

Ribes petraeum Wulfen var.atropurpureum (C.A.Mey.) Schneid.

Ribes atropurpureum

1918

AS

1878

Ribes sanguineum Pursh

Ribes sanguineum

AM

1818

1922

Robinia pseudoacacia L.

Robinia pseudoacacia

1918

AM

1635

1799

Robinia pseudoacacia L. ‘Aurea’

Robinia pseudoacacia aurea

1918

1859

Salix alpina Scop.

Salix Jaquimiana

1910

Salix babylonica L. ‘Pendula’

Salix babylonica aurea pendula

Salix reticulata L.

Salix reticulata

EV, AS

1789

Salix retusa L.

Salix retusa

EV

1763

1910

Salix serpyllifolia Scop.

Salix serpyllifolia

EV

1898

Sambucus nigra L. ‘Aurea’

Sambucus nigra aurea

1937

1826

Sambucus nigra L. ‘Luteovariegata’

Sambucus nigra folliis luteis

1919

1770

Sambucus racemosa L.

Sambucus racemosum

1918

EV,AS

1596

Sophora japonica L.

Sophora japonica

1937

AS

1747

1801

Sorbus aucuparia L. ‘Pendula’

Sorbus aucuparia pendula

1918

1853

1884

Spiraea × brachybotrys Lange

Spirea pruinosa

1918

1867

Spiraea decumbens W.D.J.Koch

Spirea decumbens

EV

1830

Spiraea douglasii Hook.

Spirea douglasi

1919

AM

1827

Spiraea japonica L.

Spirea pumila

AS

1870

Spiraea japonica L. ‘Anthony Waterer’

Spirea pumila "Antoni Warterer"

1875

Spiraea prunifolia Siebold & Zucc. ‘Plena’

Spirea prunifolia fl.pleno

1918

AS

1843

Staphylea colchica Steven

Staphylea colchica

1918

AS

1850

1909

Staphylea pinnata L.

Staphylea pinnata

1918

EV

1596

1804

Symphoricarpos albus (L.) S.F.Blake

Symphoricarpus racemosa

1928

AM

1879

Symphoricarpos orbiculatus Moench

Symphoricarpus orbiculatus

1918

AM

1727

1865

Symphoricarpos orbiculatus Moench ‘Variegatus’

Symphoricarpos fol. Variegata

1919

1758

1865

Syringa vulgaris L.

Syringa vulgaris

1918

EV

1500

1801

Syringa vulgaris L. ‘Alba’

Syringa vulgaris alba

1918

1823

Syringa vulgaris L. ‘Charles’

Syringa vulgaris Charles

1918

Tilia cordata Mill.

Tilia parvifolia

1918

EV

Tilia platyphyllos Scop. nebo Tilia americana L. ‘Macrophylla’

Tilia macrophylla

1918

1864

Ulmus × hollandica Mill. ‘Wredei’

Ulmus campestris Dampiere Weedei

1937

1877

1880

Ulmus carpinifolia Gled. ‘Umbraculifera’

Ulmus umbraculifera

1923

AS

1879

1923

Ulmus glabra Huds.

Ulmus montana

1918

EV,AS

Viburnum opulus L.

Viburnum opulus

1918

EV

Viburnum opulus L. ‘Roseum’

Viburnum vulgare roseum

1919

1594

1802

Weigela rosea Lindl.

Weigelia rosea

1918

AS

1845