Bečovská botanická zahrada - otázky a odpovědi

Než naší zahradu navštívíte, seznamte se trochu s jejím příběhem. K tomu vám pomůže několik otázek a odpovědí. Pokud budete mít zájem, rádi vám vše ještě blíže vysvětlíme. Určitě tím předejdeme nedorozuměním a vzájemně nepříjemným pocitům…

1. Kdy a kde vznikla Bečovská botanická zahrada?

Bylo to v roce 1918 na popud zdejšího vévody Jindřicha Beaufort-Spontin v údolí řeky Teplé. V hradozámeckém areálu nebylo totiž dostatek místa pro tak rozsáhlou sbírku rostlin.

2. Byla Bečovská botanická zahrada slavná?

Ano, byla a jak… Říkalo se jí „Druhé Průhonice“ a znalci určitě ví, o co se jedná. Jindřichovým tchánem byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, majitel a zakladatel Průhonického parku (dnes památka UNESCO). Jindřich zde čerpal nejen inspiraci, ale získával i rostliny.

3. Kdo byl hlavním tvůrcem Bečovské botanické zahrady?

Jan Koditek, vynikající zahradník, vrchní zahradní inspektor a také nositel titulu Wandergarten. Do Bečova přišel na doporučení správce císařsko-královské botanické zahrady v Schönbrunnu.

4. Co se stalo Jindřichovi a jeho rodině po roce 1945?

ještě V dubnu 1945 museli opustit Bečov pouze s povozem a kufry. Doufali, že se sem někdy vrátí, ale to se už nestalo. Jejich odchodem skončila na 60 let jakákoliv péče o zahradu.

5. Co se dělo s Bečovskou botanickou zahradou po roce 1945?

Zahrada byla ze dne na den zcela opuštěna, začala velmi rychle pustnout, zarůstat, proměnila se v neprostupný porost. Vzácné rostliny většinou uhynuly, cesty byly zasypány, náhon zničen, rybník vypuštěn, altány zdemolovány. Skleníková část se zbourala a následně byla zastavěna průmyslovým areálem.

6. Kdo se ujal zahrady v roce 2005?

Bečovskou botanickou zahradu se rozhodli vzkřísit místní dobrovolníci ze základní organizace ČSOP Berkut. Ti začali s obnovou naprosto zdevastovaného a zapomenutého kulturního dědictví. Veškeré práce v prvních letech probíhaly na dobrovolné bázi a zdarma.

7. Kácelo se, sází se?

Ano, první práce započaly kácením náletových dřevin. A protože terén je velmi náročný, nebylo možné používat těžkou techniku a vše se dělalo ručně. Od roku 2018 se již zase sází.

8. Odkupovalo se?

Odkupovalo, i proto aby se do zahrady dalo vůbec vejít a vjet. A museli se všechny ostatní plochy (cca 12 ha) odkoupit za odhadní ceny, protože byli také jiní zájemci. To vše zaplatila nezisková organizace z vlastní kapsy! Moc pomohli i drobní dárci.

9. Proč vám připadá, že je u nás hodně plevele?

Protože je areál velký a je toho již hodně vysázeno. Aby byla udržena kontinuita, nemůže zahrada zůstat bez mladých výsadeb. Ale o tyto výsadby se musí již starat odborně zdatní zahradníci. A těch máme málo i proto, že na ně nemáme finanční zdroje. Zkuste se zamyslet, kolik stojí pracovní síla…

10. Proč nemáme všude cedulky?

Protože ještě stále sázíme a budeme sázet. Systém značení v botanických zahradách musí být velmi propracovaný a naprosto přesný. Také si uvědomte, kolik stojí jedna cedulka a když máte označit 2000 rostlin, tak…

11. Proč musíte platit vstupné?

Protože jsme opravdu jediná takto velká botanická zahrada, která si vydělává sama na sebe. Nepatříme pod žádnou univerzitu, výzkumný ústav, kraj či město. Musíme splácet úvěry, nájmy, energie, svoz odpadu, musíme samozřejmě platit zaměstnance a také řešit technické problémy, které vzniknou během provozu. I vandalismus. To vše stojí peníze! Vstupné je hlavním zdrojem pro financování celé obnovy. Děkujeme, že jste zaplatili a stali se tak zachránci této jedinečné památky.

Další informace na tel: 736642792 nebo Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.